Jak velkou mít finanční rezervu vychází u každého jinak, mít by ji ale měli všichni; třeba když se rozbije pračka nebo auto, onemocníte, přijdete o zaměstnání – tehdy vám právě stranou odložené peníze zajistí, že zvládnete vše zaplatit i bez aktuálního příjmu a nedostanete se tak ani do platební neschopnosti. Obecně platí, že by měla být finanční rezerva až 6násobek vašeho měsíčního příjmu, nebo alespoň měsíčních výdajů. Vytvořit si takto vysokou pochopitelně nějaký čas trvá a těžko to zvládnete za rok, rozhodně je ale lepší se průběžně připravovat, byť po menších částkách, než finanční rezervu nemít.
Sami si určete, jak velkou mít finanční rezervu
I když je doporučeno vybudovat „robustní“ zásobu ve výši půlročního příjmu, měla by ve většině případů postačovat i finanční rezerva odpovídající 3 měsíčním platům, potažmo výdajům – tady záleží, jak k tomu přistoupíte, nebo spíše kolik peněz vám každý měsíc zbývá – jestli totiž neutratíte vše a míváte přebytek například 5 000 Kč, který vám prostě zůstává na účtu, můžete budovat finanční rezervu bez toho „zbytku“. Potom už stačí jenom jednoduše sečíst své měsíční výdaje:
| Výdaj | Částka |
|---|---|
| nájem / hypotéka | 15 000 Kč |
| zálohy na energie | 3 500 Kč |
| půjčka na auto | 4 700 Kč |
| pohonné hmoty | 1 700 Kč |
| pojištění | 500 Kč |
| výdaje za jídlo | 7 500 Kč |
| výdaje na hygienu a „život“ | 1 000 Kč |
| Celkem | 33 900 Kč |
Odložit stranou byste si tak měli alespoň 101 700 Kč, v nejlepším případě pak 203 400 Kč. Příklad je to pouze reprezentativní, takže si ho při počítání jednoduše přizpůsobte své situaci – některé zmíněné položky se vás nemusí týkat, např. pokud nemáte auto, ale jezdíte MHD, tak tyto výdaje vyměníte za jízdenky / měsíční předplatnou „lítačky“. Třeba v době nemoci pak mohou také přirozeně klesnou výdaje za jídlo, ale třeba výši nájemného nebo pojistného nesnížíte – kde to ale obvykle jde, jsou půjčky, jejichž poskytovatelé někdy umožňují odklad splátek zdarma, a jindy za poplatek.
Existuje více druhů finanční rezervy
Příprava na výše popsané výdaje je tzv. dlouhodobá finanční rezerva, která slouží v situacích, kdy je opravdu nejhůře – tedy zpravidla když přijdete o zaměstnání nebo dlouhodobě onemocníte. Vedle toho je pak ještě finanční rezerva operativní, kterou máte k ruce třeba na rozbitou pračku, ledničku, auto a jiné nečekané výdaje (školní výlet dítěte, pořízení televize, pracovního notebooku…), a i když z ní čerpáte, nemá vliv na tu dlouhodobou. Operativní by přitom měla odpovídat asi jednomu měsíčnímu platu.
Jak začít tvořit finanční rezervu
Začátek nemusí být zdaleka tak těžký, jak se může zdát – tedy v případě, že vám měsíčně alespoň něco zbývá – pakliže ne, možná se prvně podívejte jak ušetřit, případně jak si přivydělat. Zcela základním a dnes velmi užitečným nástrojem je spořicí účet, na němž jsou odložené peníze zároveň úročeny, zatímco k nim máte kdykoliv přístup (nejsou vázány žádnou výpovědní dobou). A právě na ten si můžete odkládat alespoň pár stovek měsíčně – třeba spořicí účet mBank to navíc dělá za vás.
