Mzda vs. plat je teoreticky jedno a to samé, tedy finanční odměna, která náleží za vykonanou práci. Možná i proto ji řada lidí označuje shodně za výplatu. Rozdíly ale přece jenom existují, zejména v tom, že zatímco mzdu pobírají zaměstnanci v soukromém sektoru, plat náleží státním pracovníkům (mohou být také ve služebním poměru). Zákon přitom oba pojmy do jisté míry rozlišuje, v praxi ale mívají obě skupiny stejné možnosti a nároky (ať jde o náhradu mzdy / platu v případě nemoci, nemocenskou apod.).
Zásadní rozdíl je v určení výše finanční odměny
V soukromém sektoru odměňují firmy své zaměstnance podle „vlastní finanční politiky“. Musí se sice řídit platnými zákony, například vyplácet alespoň minimální nebo zaručenou mzdu, poskytovat náhrady apod., ale vedle toho si určují samy, jak vysokou mzdu zaměstnanci nabídnou. Klidně se tak může stát, že si bude někdo opravdu „cenný“ vydělávat i přes sto tisíc měsíčně, protože pokud s tím společnost souhlasí, nemůže proti tomu nikdo nic namítat. Je to její rozhodnutí a práci lidí si naceňuje sama dle svých potřeb.
Oproti tomu ve státní sféře jsou platy určeny výhradně podle tabulek, resp. tzv. platových tříd, a do jaké bude pracovník zařazen se odvíjí od oboru, jeho vzdělání a délky praxe. Bohužel ale obecně platí, že ani opravdu vzdělaný člověk nebývá odměňován takovou částkou, jakou by si jinak mohl vydělat jinde. Na druhou stranu mohou státní zaměstnanci dostávat tzv. osobní příplatky, a to až do výše 50 % max. platu ve své platové třídě, příplatky za vedení apod., které nejsou v soukromém sektoru pravidlem.
Článek mzda vs. plat obsahuje základní info
Pro jednoduchost jsme v článku nepopisovali mzda vs. plat podrobně, nerozebírali složky pro výpočet finanční odměny, povinnost zaměstnavatelů apod. Jedná se pouze o základní rozdíly, které mají pomoci pochopit, jak funguje mzda vs. plat, a kdo co pobírá.
Příplatky za noční nebo víkend náleží k obojímu
Ať pracujete ve státním nebo soukromém sektoru, máte nárok na zákonem stanovené příplatky, které jsou vypočítávány z průměrného hodinového výdělku. Asi nejvýznamnější jsou: 20 % za noční a 25 % za práci v sobotu a neděli, stejně jako 100% příplatek, půjdete-li do zaměstnání ve státní svátek. Vedle toho mají je povinnost vyplácet příplatek za práci ve ztíženém prostředí, a ve výši min. 5 % z minimální mzdy. S oběma skupinami se nicméně pojí i další „odměny“ a zaměstnavatel je může vyplácet i vyšší než stanovuje zákon.
Kdo pobírá mzdu a kdo naopak plat
- mzda náleží zaměstnancům v soukromém, potažmo podnikatelském sektoru, a zpravidla je hrazena z peněz (výdělků) společnosti, eventuálně soukromého kapitálu aj.
- plat je vyplácen z veřejných zdrojů, a to zpravidla zaměstnancům v nepodnikatelské sféře, do níž patří stát, územní samosprávné celky, státní fondy, příspěvkové organizace, školské právnické osoby (jsou-li zřízeny Ministerstvem školství, krajem, obcí apod.), nebo regionální rady regionu soudržnosti
Kdy chodí mzda a plat (splatnost) a jak
Ať pracujete ve státním nebo soukromém sektoru, je finanční odměna splatná zpravidla až po vykonání práce, a to nejpozději následující pracovní měsíc. Zákon v tomto směru neurčuje, kolikátého přesně musíte prostředky obdržet, nařizuje ale zaměstnavateli, aby takový termín určil sám. Firmy obvykle volí jednotně splatnost do 20. dne v měsíci, takže může mzda / plat dorazit kdykoliv mezi 1. a 20. dnem, ale ne později. Resp. může, zaměstnavatel má zákonnou 14denní lhůtu od smluveného data výplaty.
Odměna je vyplácena i za pracovní dohody
Jak mzda, tak plat vám mohou být vyplaceny na základě jakékoliv pracovní smlouvy, takže nezáleží na typu ani rozsahu úvazku. Finanční odměna tak náleží jak lidem na HPP a zkrácených úvazcích, tak těm, kteří pracují na dohodu (brigádníci), přičemž nezáleží, zda se jedná o DPP nebo DPČ. Pro všechny skupiny přitom platí stejná pravidla, včetně zákonných příplatků a stanovení termínu výplaty.
