Výsluhový příspěvek

Výsluhový příspěvek: jaká je jeho výše, kdo na něj má nárok, kdy zaniká a další info

Výsluhy příspěvek, běžně nazýván jako „výsluha“, je peněžitá subvence vyplácená bývalým příslušníkům bezpečnostních složek a armády. Jedná se de facto o projev vděčnosti státu za odváděnou službu, která bývá v mnoha případech velmi náročná a vyžaduje značné sebeobětování. Dosahovat může až 60 % měsíčního platu, přičemž nárok na výsluhový příspěvek vzniká po 15 letech tzv. služebního poměru (obdoba zaměstnání). Jeho výše i výpočet se ale u příslušníků armády oproti ostatním mírně liší.

Kdo má nárok na výsluhový příspěvek

Zpravidla se jedná o příslušníky bezpečnostního sboru, který je ve správně Ministerstva vnitra ČR a pod nějž spadá celá řada profesí, a také vojáky spadající pod Armádu České republiky. Rentu přitom nelze přiznat v probíhajícím služebním poměru, ale až po jeho ukončení; pobírat ji tedy mohou pouze bývalí příslušníci:

  • Armády České republiky
  • Policie České republiky
  • Celní správy České republiky
  • Vězeňské služby České republiky
  • Bezpečnostní informační služby
  • Hasičského záchranného sboru České republiky
  • Generální inspekce bezpečnostních sborů
  • Úřadu pro zahraniční styky a informace

Podmínky pro přiznání nároku na výsluhu

  • došlo k řádnému uvolnění ze služebního poměru, nikoliv však z důvodu spáchání trestného činu, ani příslušník záchranného sboru nebo armády ČR nepožádal sám o propuštění v době, kdy proti němu bylo vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin
  • příslušník odsloužil nejméně 15 let (nezáleží, na jaké pozici, počítají se všechny)

Vojáci, tedy příslušníci Armády České republiky, to mají trochu komplikovanější; požadovaná délka služby je stejná, ale k jejich uvolnění muselo dojít z následujících důvodů:

  • podání žádosti o ukončení pracovního poměru
  • uplynutí stanovené doby
  • ztráta zdravotní způsobilosti (z důvodu nemoci, zranění…)
  • zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům (může nastat kvůli nemoci, psychickým problémům…)
  • nezpůsobilosti pro výkon další služby
  • dosažení důchodového věku, nebo splnění podmínek nároku na starobní důchod
  • reorganizace (de facto propuštění pro nadbytečnost)
  • zahájení členství v politické straně, politickém hnutí nebo odborové organizaci

Výše a výpočet výsluhy (bezpečnostní sbor)

Jakmile příslušník PČR, HZS, vězeňské služby apod. odslouží 15 let, vzniká mu nárok na 20 % z výše jeho hrubého měsíčního průměrného výdělku za poslední kalendářní rok (tj. od ledna do prosince). K tomu jsou za každý další odsloužený rok připočítávána další procenta, tedy pokud např. policista odsloužil 20 let, bude dostávat výsluhový příspěvek ve výši 35 % (20 % za prvních 15 let, a k tomu 15 % navíc za zbylých pět).

Délka služebního poměruVýše příspěvkuMax. výše příspěvku
15 let20 % měsíčního hrubého příjmu20 % měsíčního hrubého příjmu
16 až 20 let+3 % za 16. a každý další rok50 % měsíčního hrubého příjmu
21 až 25 let+2 % za 21. a každý další rok50 % měsíčního hrubého příjmu
26 a více let+1 % za 26. a každý další rok50 % měsíčního hrubého příjmu

Výše a výpočet výsluhy (vojáci armády)

Bývalí profesionální vojáci jsou na tom oproti příslušníkům záchranného sboru v prvních letech o něco hůře, i když na druhou stranu pobírají vyšší plat a zejména letech jim roste výše výsluhového příspěvky rychleji. Za prvních 15 let vzniká vojákům nárok na 5 % z výše hrubého průměrného výdělku za posledních 5 kalendářních let (tj. od ledna do prosince). Za každý další mu pak náleží navýšení o nějaké procento, a jestli sloužil třeba 20 let, bude dostávat výsluhový příspěvek 36 % (5 % za prvních 15 let, a za zbylých 31 %).

Délka služebního poměruVýše příspěvkuMax. výše příspěvku
15 let5 % měsíčního hrubého příjmu5 % měsíčního hrubého příjmu
16 až 20 let+6,2 % za 16. a každý další rok55 / 60 % měsíčního hrubého příjmu
21 až 26 let+2,5 % za 21. a každý další rok55 / 60 % měsíčního hrubého příjmu
27 a více let+1 % za 27. a každý další rok55 / 60 % měsíčního hrubého příjmu

Max. výše výsluhy je omezena

Naprostá většina pozic a hodností má nárok na nejvýše 55 % ze svého průměrného platu za posledních 5 let, ale někteří mají dle zákona 221/1999 Sb. O vojácích z povolání nárok na 60 %. Jedná se o výkonné letce nebo vojáky, kteří bojovali ve válce v zahraničí, případně po dobu min. 5 let plnili „zvláštní úkoly“.

Jak je to s výsluhovým příspěvkem v důchodu

Zatímco v civilu dostáváte peníze nad rámec výdělku ze zaměstnání, po přiznání starobní penze už se tyto příjmy nesčítají a zůstává vám pouze důchod. Pokud by ale jeho výše byla nižší než výsluhový příspěvek, pak vám bude penze doplácena státem, abyste ve výsledku pobírali stejnou částku. Jestliže jste tedy pobírali výsluhový příspěvek např. 40 000 Kč a důchod vám vychází na 27 000 korun, bude vám stát zbylých třináct doplácet, abyste ve výsledku dostávali čtyřicet.

Valorizace výsluhových příspěvků (kolik je)

Stát myslí i na zvyšování životních nákladů a inflaci, pročež výši renty průběžně upravuje, potažmo dochází k jejímu růstu. Zákon platný pro bývalé příslušníky záchranného sboru i vojáků z povolání říká de facto totéž: „když rostou důchody, roste i výsluhový příspěvek“. Nějaké procento ale stanoveno není, protože se odvíjí právě od penzí, oproti nimž je navyšován o polovinu. Jestliže tedy dojde k valorizaci důchodů o 4 %. pak bude výsluhový příspěvek vyplácen o dvě procenta vyšší.

Využitelnost výsluhové penze v praxi

I když se rozhodnete po odchodu ze služby, že už nebudete pracovat a tedy vyžijete pouze s výsluhovým příspěvkem, neznamená to pro vás třeba při žádosti o půjčku žádné znevýhodnění. Spíše naopak. Jedná se totiž o běžně uznávaný – a hlavně pravidelný a jistý – příjem, takže z něj lze hradit splátky úvěrů, sjednat si paušál u mobilního operátora, uzavřít smlouvu na dodávku energií apod. Splnění této hlavní podmínky pro sjednání úvěru přitom obvykle stačí doložit jenom výpisy z účtu.

Kdy nárok na výsluhový příspěvek zaniká

Obecně platí, že pokud ze záchranného sboru nebo od armády odejdete do civilu, bude vám výsluhová „penze“ jednoduše zvyšovat životní úroveň. Zejména po odsloužení alespoň 20 let, eventuálně ještě v kombinaci s nějakou vyšší pozicí (potažmo vyšším finančním ohodnocením), může převyšovat i průměrnou mzdu. Jsou ale i případy, kdy nárok na výsluhový příspěvek zaniká; zpravidla pokud:

  • nastoupíte znovu do služebního poměru (je jedno, u jaké složky, i když to bude jiná než dříve)
  • bylo vám přiznáno tzv. odbytné
  • příslušník záchranného sboru nebo AČR zemře (pozůstalým je vyplaceno tzv. úmrtné)

Výsluhový příspěvek není totéž co odchodné

Stejně jako mají zaměstnanci po nějaké době nárok na odstupné, vzniká i příslušníkům ve služebním poměru. Na rozdíl od výsluhové příspěvku není vypláceno každý měsíc, ale jednorázově. Nárok na něj mají všichni, kdo odslouží alespoň 6 let (nezávisle na pozici), a dosahuje výše nejméně jednoho měsíčního hrubého příjmu. Za každý další rok potom stoupá o 1/3, maximálně však může dosáhnout 6násobku. Za jistých okolností je tedy možné dostat odchodné a následně pobírat výsluhu.

Lukáš Altman
Vyznat se ve světe financí je někdy těžké; snažím se ho proto prezentovat jasně a srozumitelně, přinášet zajímavé nápady a tipy, i upozorňovat na nedostatky, neboť nemám rád nekalé praktiky a nefér jednání. Financím se věnuji soustavně od roku 2013, mj. informuji o půjčkách, zhodnocení peněz (spoření, investice), bankovních i jiných účtech, platebních a věrnostních kartách, slevách a dalším. Vedle toho pomáhám poznávat „státní aparát“, a to jak běžným lidem, tak OSVČ a firmám.