Žádáte-li o půjčku, musíte ze zákona vždy uvést, zda jste nebo nejste politicky exponovaná osoba. Ale co to pro vás vlastně v praxi znamená? Běžných občanů ani podnikatelů se to netýká, a to ani tehdy, kdy jsou „neaktivními“ členy nějaké politické strany nebo hnutí. Na pozoru se musí mít výhradně veřejní činitelé, kteří mají přístup k veřejným financím, nebo mohou zneužít svého postavení (například k lobbingu).
Koho zákon vidí jako politicky exponovanou osobu
Jedná se o fyzickou osobu, která zastává nebo v minulosti zastávala významnou veřejnou funkci s celostátním nebo regionálním významem. Typicky se jedná o:
- prezidenta republiky
- předsedu vlády (premiéra)
- ministry, jejich náměstky a státní tajemníky
- poslance a senátory
- politiky a členy řídících orgánů politických stran obecně
- primátory měst a jejich náměstky
- hejtmany a starosty obcí s rozšířenou působností
- ředitele krajského úřadu
- soudce Nejvyššího, Nejvyššího správního nebo Ústavního soudu
- vysoké policejní a armádní důstojníky
- velvyslance apod.
Vedle toho jsou za politicky exponované osoby považovány i osoby blízké těmto „funkcionářům“, takže ani ty si nemohou bez splnění přísnějších podmínek půjčit. Podrobnější výklad k tomu poskytuje ČNB na základě Občanského zákoníku, resp. § 22, který tak definuje:
- příbuzné v řadě přímé, tedy sourozence, manžela (nebo registrovaného partnera)
- jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném zákon pokládá za osoby navzájem blízké, což znamená, že by při žádosti o půjčku nemusel uspět ani rodič, dítě, bratranec, sestřenice, a stejně tak osoby „sešvagřené“ a ty, které spolu trvale žijí
- v některých případech může být za osobu blízkou považován také blízký přítel, existuje-li mezi nimi intenzivní citový vztah
Politicky exponovaná osoba si půjčí, ale…
Každý poskytovatel úvěrů chce od žadatele potvrzení, že „nemá vazby“ na veřejné finance a dění. Vyžaduje to zákon a úvěrové společnosti proto politicky exponovaným osobám často nepůjčují. Ovšem nikoliv z důvodu, že by vyloženě nemohly. Pouze to vyžaduje mnohem důkladnější posuzování profilu žadatele, který musí doložit svůj majetek i příjmy, a ze strany poskytovatele musí dojít k „pátrání“, zda je vše pravdivé. Z tohoto důvodu se řada úvěrových společností od půjček politicky exponovaným osobám distancuje.
Nechtějí se zkrátka pouštět do takto složitého procesu, který je finančně i časově náročný, a třeba u krátkodobých půjček se poskytovatelům nevyplatí. Smysl má tedy až u dlouhodobých úvěrů jako jsou hypotéky, v nichž si mohou tyto náklady rovnoměrně rozložit. I takový starosta nebo soudce si tedy může vzít půjčku (nejen) na bydlení. Politicky exponovaná osoba si přitom půjčí zejména u banky.