Inflace ovlivňuje životy všech lidí v České republice i ve světě, neboť kvůli ní měna ztrácí svou hodnotu. Mírný růst zhruba do 1 % je prý pro vyspělou ekonomiku žádoucí, příliš vysoký naopak nutí lidi více šetřit, což vede k menšímu utrácení, a tedy zpomalení národního hospodářství. Jak vysoká je aktuální inflace sleduje ČSÚ, případně ji lze zjistit níže v našem grafu, který přebírá aktuální informace od ČNB. Nejdůležitější přitom není její aktuální hodnota v daném měsíci, ale průměrná za celý rok, což lze spočítat až v roce následujícím.
Co znamená inflace (definice)
Inflace zjednodušeně vyjadřuje, o kolik procent ztrácí měna hodnotu; v čase totiž dochází k jejímu znehodnocení (nebo také oslabení), takže zatímco loni měla stovka hodnotu stovky, v roce 2022 je to pouze 94 Kč (nebo naopak: zatímco v roce 2021 jste za 100 Kč koupili 50 rohlíků, o rok později jich bude pouze 46).
Jak ČSÚ počítá inflaci
Kupní síla peněz je zpravidla rok od roku nižší a ČSÚ ji vypočítává jako poměr cenového indexu (ten zachycuje vývoj cen v čase) na konci a na začátku období (typicky každý měsíc a pak souhrnně jednou za rok, v důsledku čehož oznámí průměrnou inflaci). Jedná se přitom o procentuální navýšení cen u sledovaných produktů a služeb. Metodika výpočtu inflace je však poměrně složitá a vedle koše spotřebitelských cen zohledňuje například deflátor HDP.
Inflace se různí podle období
V závislosti na období, za jaké je „ztráta hodnoty peněz“ posuzována, se může ukazatel inflace výrazně lišit. Zatímco v lednu 2021 byla v průměru za celý rok na 3,8 %, v únoru 2022 vycházela za posledních 12 měsíců na 5,2 %, kdežto oproti stejnému období minulého roku byla 11,1 %. Vždy tedy záleží, za jaké období vás inflace zajímá – největší význam má přitom ta průměrná za celý rok. I když byla např. v únoru 2022 na více jak 11 %, neznamená to, že se tak vysoká udrží po celý rok – na jeho konci může být v průměru třeba 6 %.
Jak dopadá inflace na průměrnou mzdu
Ačkoliv ČSÚ o inflaci nijak neponižuje nominální průměrnou mzdu, promítá se do průměrné mzdy reálné, která vyjadřuje, kolik si toho člověk za vyplacené peníze koupí. Průměrná mzda v ČR přitom neustále roste.
Co ovlivňuje inflaci a proč roste
Také v tomto případě je odpověď jednoduchá: na míru inflace mají vliv zejména spotřebitelské ceny, resp. celkový růst cen zboží a služeb. ČSÚ přitom zahrnuje do výpočtu tzv. spotřebního koše kolem 450 reprezentativních výrobků a služeb a posuzuje je ve dvou srovnávacích obdobích. Relevantní je třeba plošné zdražení potravin o 5 %, nikoliv pouze chleba z důvodu nízké úrody obilí. Důvodů je ovšem více:
- poptávka: v momentě, kdy mají lidé více peněz a utrácí stále stejně nebo méně, začnou obchodníci zvedat ceny; totéž platí, pakliže je poptávajících stále více, ale peněz neměnné množství (navýšit ho mohou pouze centrální banky)
- nabídka: ceny materiálových zdrojů neustále rostou z důvodu jejich vyčerpávání; na růst inflace má vliv také změna poměru produktivních / neproduktivních členů (když například odejde do důchodu 1 000 lidí, ale zastoupí je pouze 800 mladších, začne být práce a tím pádem i výroby dražší)
Inflace je nicméně ovlivněna celou řadou dalších vlivů, jako je například měnová politika, zvyšování mezd, zisk nebo monopolní tvorba cen, inflace a deflace na globálních trzích, zvýšení / snížení daní, nabídkové a poptávkové šoky (když například v jednom období náhle stoupne poptávka po nějakém zboží, např. v roce 2020 po zdravotnickém materiálu kvůli koronaviru covid-19). Inflace přitom může být:
- mírná (pro ekonomiku dobrá, cílem ČNB je do 2 % / rok)
- pádivá (vysoká v desítkách procent)
- hyperinflace (jakmile se dostane do stovek, tisíců či více procent)
Jaké výrobky a služby inflace zohledňuje
Český statistický úřad říká, že „mírou inflace je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen“, přičemž do spotřebního koše zařazuje:
- potravinářské zboží (potraviny, nápoje, tabák)
- nepotravinářské zboží (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.)
- služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční)
Předpokládaná inflace 2022
Jelikož je nejdůležitější průměrná míra inflace, kterou lze dopočítat až po skončení roku, nezbývá, než se spolehnout na predikce ekonomů a jiných odborníků. Podle nich bude v roce 2022 s ohledem na řadu nepříznivých faktorů předpokládaná průměrná míra inflace 8,5 %, což je oproti loňskému roku zvýšeni o 4,7 procent. Minimálně do poloviny roku se však bude ekonomika potýkat s inflací až 14 %. Pozitivní je alespoň vyhlídka nezaměstnanosti, která dle odhadů Ministerstva financí ČR klesne z 2,8 na 2,3 %.
Opak inflace je deflace (definice)
Zejména ve vyspělých zemích dříve docházelo k opaku inflace, což mělo za následek růst hodnoty peněz – takže zatímco v roce 2000 měla stovka hodnotu stovky, o rok později už to bylo 106 Kč (nebo jinak: v roce 2000 jste za 100 Kč koupili 100 rohlíků, a o rok později jich bylo 106). Tento jev je nazýván deflace a dnes je k vidění jen velmi zřídka, centrální banky se mu totiž brání a bojují proti němu různými nástroji, například snížením úrokových sazeb, čímž dostanou do ekonomiky více peněz. Deflace je výhodná pro spotřebitele, neboť platí méně za zboží i služby, kdežto výrobci a prodejci inkasují méně.
