Finanční rezerva: jak vytvořit operativní i železnou a jak velká by měla být

Finanční rezervu by měl mít pro nečekané události každý. Třeba ztráta zaměstnání, ale i výměna ledničky může udělat pořádnou čáru přes rozpočet, nejste-li dostatečně připraveni. Operativní i železnou finanční rezervu přitom nemusíte vytvořit ze dne na den, klidně ji můžete budovat průběžně, s čímž vám pomůže dodržení několika zásad a využití správných nástrojů. Přinejmenším na běžné extra výdaje se zvládnete připravit už v prvním roce, zatímco jistotu na několik měsíců vybudujete do tří let.

Je více důvodů, proč mít finanční rezervu

Zřejmě každému je jasné, že když si ponechá nějaké peníze stranou, bude „krytý“ pro případ, že onemocní a klesnou mu tak příjmy, nebo když si některý z nezbytných domácích spotřebičů vyžádá okamžitou výměnu. V momentě, kdy nějakou finanční rezervu máte, můžete být de facto klidní a nežít ve strachu, že vám jakýkoliv nečekaný výdaj doslova zbourá rozpočet. Navíc budete působit mnohem lépe i na úvěrové společnosti (včetně bank), které uvidí, že máte „zdravé finance“ a neponecháváte je náhodě. A pokud třeba ztratíte zaměstnání, dá vám finanční rezerva čas, najít si novou, která vás bude bavit.

Budujte operativní a železnou finanční rezervu

Kdo to myslí opravdu vážně, měl by své úspory na nečekané výdaje nejenom vybudovat, ale také udržovat a navyšovat, už jenom kvůli negativním dopadům inflace, kvůli níž peníze ztrácí na hodnotě. Proti tomu se dá sice částečně bojovat třeba spořícím účtem, vzhledem ke stoupajícím spotřebitelským cenám je však dobré přidávat i něco navíc ze svého. Z dlouhodobého hlediska vás přitom zajímá:

  • operativní finanční rezerva, která je známá i jako likvidní, což znamená, že máte k penězům přístup 24/7 a můžete je ihned využít. Typicky když musíte vyměnit chladničku, pračku, nebo koupit nový notebook, protože na něm pracujete. Obecně vzato slouží k investování menších a krátkodobých záležitostí.
  • železná finanční rezerva je běh na delší trať, neboť má podržet vás celý rozpočet i v případě, že přijdete o práci a veškeré příjmy. Nelze se totiž spoléhat na náhodu, a zejména pokud máte hypotéku, úvěr na auto a další nezbytné výdaje, je příprava nezbytná.

Operativní finanční rezerva

Vybudovat ji lze do 12 měsíců a slouží k placení všech běžných, avšak nečekaných výdajů v řádech tisíců, max. desetitisíců (dosahovat by přitom měla 2 až 3 měsíčních výplat). Nejlépe k tomu poslouží spořící účet, na nějž si operativní finanční rezervu najednou nebo postupně odložíte a budete k ní mít non-stop přístup. Ideální je vybírat takový, který umožňuje dělení peněz do tzv. cílů (nebo také obálek), což nabízí například Air Bank a mBank. Díky tomu budete totiž přesně vědět, na co máte kolik odloženo. A v momentě, kdy do operativní finanční rezervy sáhnete, je dobré ji zase co nejdříve doplnit.

Doporučená výše operativní finanční rezervy

Operativní finanční rezerva by měla dosahovat zhruba 2 – 3 měsíčních příjmů.

Železná finanční rezerva

Vybudovat ji lze do 3 let a musí vám dát jistotu na 3 až 6 měsíců, během nichž z ní budete schopni pokrýt naprosto všechny běžné výdaje (tzn., že by měla dosahovat výše 3 až 6 měsíčních výplat). Záleží přitom na vás, zdali bude likvidní stejně jako ta operativní, nebo méně. Z dlouhodobého hlediska může být totiž železná finanční rezerva rozdělena na dvě části:

  1. na čtvrt až půl roku, která pokryje avizovaných 3 až 6 měsíců veškerých výdajů a její vybudování zvládnete z běžných příjmů.
  2. dlouhodobá, z níž uhradíte i větší záležitosti, ale k penězům se nedostanete ihned, neboť to vyžaduje jejich uložení třeba do nemovitosti nebo do spoření. Na druhou stranu není většinou nutné čelit takovým situacím z ničeho nic, takže míváte možnost peníze z „uložení“ v klidu vybrat.

Doporučená výše železné finanční rezervy

Železná finanční rezerva by měla dosahovat zhruba 3 až 6 měsíčních příjmů.

Jak začít s budováním finanční rezervy

Na začátek je potřeba rozlišit, v jaké situaci jste. Pokud vám pravidelně zbývají peníze, tedy že jsou vaše výdaje kupříkladu nejvýše 80 % z příjmů, bude to relativně snadné. Jestliže ale žijete takříkajíc od výplaty k výplatě, čeká vás pochopitelně těžší, ovšem nikoliv nemožný úkol – jen budete muset nejdříve provést revizi výdajů. Lidé totiž mnohdy i nevědomky utrácí za něco, co platit nemusí, anebo to mohou nahradit levnější alternativou. Prvním krokem je přitom chtít, bez toho to nepůjde; následně:

  1. Stanovte si, kolik chcete našetřit; pro dlouhodobý klid je vhodné se držet doporučených rozsahů výše
  2. Zvolte si nástroj, který k vytváření finanční rezervy využijete; pro operativní vychází nejlépe spořící účet, který lze využít i pro tu „6měsíční“
  3. Určete částku, jakou budete odkládat a jak často (doporučujeme spořit pravidelně každý měsíc hned po výplatě)

Spořící účet: jak ho správně využívat

Jestliže si vyberete jeden z propracovanějších spořících účtů, jaké nabízí zmíněná Air Bank nebo mBank, dostanete do ruky velmi jednoduchý, zato efektivní nástroj. Ten totiž umožňuje založit tzv. cíle, na něž chcete spořit, a bude do nich automaticky přesouvat peníze z běžného účtu. Například mBank zavedla ještě vychytávku, že vám na „spořák“ pošle například 10 % z každé provedené platby (pokud v obchodě zaplatíte za nákup 500 Kč, přesune vám na něj 50 korun).

  1. Vytvořte si obálky (cíle) s běžnými výdaji (například nájem / hypotéka, energie, jídlo a pití, paušál u mobilního operátora, nečekané výdaje, ostatní atp.)
  2. Nastavte si automatické přesouvání peněz (doporučujeme hned po výplatě) ve výši 8,5 až 10 % z částky, kterou potřebujete naspořit (případně můžete i více, pokud vám to situace umožňuje)

Jak určit částku, kterou máte naspořit

Budete-li se držet doporučení na operativní finanční rezervu ve výši 3 měsíčních výplat, vynásobte měsíční příjem třemi (například 25 000 x 3 = 75 000) a číslo vydělte počtem měsíců, během nichž chcete částku naspořit. Pokud to má být za rok, tak 75 000 / 12 = 6 250 Kč, které každý měsíc odložíte.

Do každé z obálek si odkládejte poměrnou část, k níž dojdete jednoduše tak, že spořenou částku rozpočítáte: když vám například 40 % výdajů padne na splátku hypotéky, dáte 2 500 korun z 6 250 právě do této obálky. Výpočty nicméně stačí provést pouze jednou na začátku, spořící účet bude následně tyto nastavené částky převádět automaticky. Při budování železné finanční rezervy je postup stejný, naspoření alespoň 6 výplat si ale rozložte do zhruba 3 let.

Uložte peníze „na jistotu“ tam, kde se i zhodnotí

Za předpokladu, že si zvládnete vytvořit jak operativní, tak železnou finanční rezervu, a chcete se na cokoliv připravit ještě o něco lépe (pochopitelně za předpokladu, že máte dostatek peněz), můžete si kupříkladu koupit investiční nemovitost. Jejich hodnoty meziročně rostou o 15 až 20 %, takže jde de facto o sázku na jistotu, a pokud budete peníze potřebovat, máte víceméně jistotu, že nemovitost během pár měsíců prodáte (když jde vše hladce, proběhne převod i zápis na katastrálním úřadu do 3 měsíců).

Finanční rezervu udržujte a průběžně navyšujte

Nastane-li situace, že musíte odložené peníze využít, snažte se je zase co nejdříve vrátit zpět. Není nutné se na další měsíce zcela omezit a „jíst rohlíky“, po částech ale svou finanční rezervu zase vyrovnejte. Částku je přitom vhodné stále navyšovat – sice se o to částečně postará úročení na spořícím účtu – sami byste ale měli navíc odkládat alespoň tolik, aby to pokrylo inflaci: za 50 000 Kč jste si totiž před rokem koupili více než dnes. Je tedy zároveň potřeba uvažovat do budoucna.

Odpovědi na časté otázky (FAQ)

Proč je vhodné finanční rezervu vytvářet?

Spořit si něco do zásoby by měl každý, aby byl dostatečně připraven na nečekané události. Třeba když odejde lednička a musíte ji ihned vyměnit za novou, nebo když onemocníte, v důsledku čehož vám klesnou příjmy. Jinými slovy: finanční rezerva vás ochrání před problémy a pomůže vám udržet životní standard.

Co je operativní finanční rezerva?

Jedná se o „volné peníze“, které máte k dispozici ihned, aniž byste museli čekat, než vám je někdo uvolní. Zpravidla slouží k pokrytí menších nákladů jako je koupě spotřebiče, elektroniky, nebo ke krátkodobému vyrovnání výpadku příjmů. Nazývána je také jako likvidní, neboť máte k penězům přístup 24/7.

Co je železná finanční rezerva?

Odložené peníze slouží jako „náhradní příjem“ pro případ, že byste přišli o zaměstnání nebo třeba dlouhodobě onemocněli. Jinými slovy vám zajistí důstojný život bez jakéhokoliv omezení, než si opět zajistíte dostatečné příjmy. Pokud ji máte uloženou na spořícím účtu, máte k ní přístup pořád; ovšem peníze například z termínovaných vkladů uvidíte klidně až za měsíc.

Jak začít s budováním finanční rezervy?

Nejlépe vám k tomu pomůže spořící účet s možností nastavení cílů (obálek), do nichž si budete peníze průběžně odkládat. V některých případech se navíc nemusíte o nic starat, protože bude banka odkládat finanční prostředky za vás.

Jaká by měla být velikost finanční rezervy?

V rámci operativní finanční rezervy byste si měli doložit 2 až 3 měsíční výplaty, zatímco železná jich vyžaduje 6 až 12. Pokud tedy vyděláváte 25 000 Kč / měsíc, odložte si na operativní výdaje 50 až 75 tisíc, a na dlouhodobou jistotu 150 až 300 tisíc korun.

Jaké nástroje použít ke správě úspor?

Vůbec nejlépe poslouží spořící účet s možností členění úspor do tzv. cílů (obálek), na něž si budete odkládat poměrnou částku. Peníze přitom budou maximálně likvidní, takže pokud budou třeba, máte k nim přístup 24/7.

Lukáš Altman
Vyznat se ve světe financí je někdy těžké; snažím se ho proto čtenářům prezentovat jasně a srozumitelně a upozorňovat na nedostatky. Nemám rád nekalé praktiky a nefér jednání.