Doplatek na bydlení: jak je vysoký, kdo na něj (ne)má nárok a jak podat žádost

Doplatek na bydlení je jedna z dávek poskytovaných osobám v hmotné nouzi, jimž zároveň nezbývá částka potřebná na živobytí. Nárok na něj mají lidé, kteří ani přes veškerou snahu o zvýšení vlastních příjmů, již pobírané příspěvky (na bydlení, živobytí) a skromný způsob života nemají dostatek finančních prostředků na úhradu výdajů spojených s bydlením. Je však potřeba splnit přísná kritéria, vymezení všech podmínek a nároků je zakotveno v zákoně číslo 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi.

K čemu slouží doplatek na bydlení

Jedná se o sociální dávku k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení, mezi něž patří nájem, poplatky za ubytovací služby, náklady na energie apod. Ovšem na rozdíl od příspěvku na bydlení musí být člověk ke dni posuzování nároku na doplatek na bydlení v tzv. hmotné nouzi. To je stav, kdy si ani přes veškeré úsilí nedokáže sám zajistit dostatečný příjem pro zabezpečení základních životních potřeb (na jídlo, bydlení, hygienické potřeby a oblečení atd.), tedy zpravidla má nižší příjmy než je životní a existenční minimum.

Výše doplatku na bydlení

Finanční podpora je počítána tak, aby žadateli a s ním posuzovaným osobám zbyla po uhrazení odůvodněných nákladů na bydlení částka na živobytí (ta odpovídá minimálně výši existenčního minima, které je v roce 2024 stanoveno na 3 130 Kč / osoba). Jde tedy o rozdíl mezi příjmy žadatele a společně posuzovaných osob (ze zaměstnání, brigád, samostatné výdělečné činnosti, příspěvků od státu…) a odůvodněnými výdaji na bydlení (nájem, energie, atd.).

Doplatek na bydlení není vždy stejný

V plné výši dosáhnou na doplatek na bydlení zpravidla lidé obyvatelé RD nebo bytu. Naopak lidé, kteří žijí na ubytovně, mají nárok na max. 80 % z výše příspěvku, a lidé na chatě pak na 90 %. Maximální výše uznatelných nákladů na bydlení přitom vychází z tzv. normativních nákladů na bydlení (vysvětleno níže).

Uznávané náklady na bydlení a jejich výše

Během posuzování žádosti je zohledňován nejenom údaj o výši nákladů na bydlení, ale také o jaké druhy nákladů se jedná; potažmo záleží, zda jsou odůvodněné a přiměřené:

  • odůvodněné náklady jsou výdaje přímo spojené s užíváním bytu, rodinného domu, případně jiného objektu, a to maximálně do obvyklé výše v dané lokalitě; zpravidla se jedná o 1) nájemné/ náklady spojené s užíváním vlastního/družstevního bytu, 2) pravidelné platby za služby spojené s užíváním bytu (fond oprav aj.), 3) pravidelné platby za energie
  • přiměřené náklady znamenají, že je žadatel povinen užívat, případně aktivně hledat, bydlení přiměřené jeho finanční situaci (přiměřený nájem, velikost bytu atd.)

Co jsou normativní náklady na bydlení a kolik jsou

Výše podpory je limitována (normována), a to maximálně na částku v místě obvyklou (určena je na základě velikosti obce a počtu lidí v domácnosti, takže vychází v každém městě / vesnici jinak). Normativní náklady na bydlení jsou přitom stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení a v konkrétní obci je zjišťuje Úřad práce ČR, u něhož o doplatek na bydlení žádáte. Výše normativních nákladů je pak počítána z výše nájemného, anebo u vlastního bydlení ze srovnatelných nákladů a cen služeb a energií.

Kdy chodí doplatek na bydlení

Úředníci z úřadu práce ČR zpracovávají a odesílají peněžní dávky vždy v měsíci, za který vám náleží (tedy v lednu na leden, v únoru na únor…). Datum odesílání doplatku na bydlení přitom není fixní, úřady si jej určují samy, takže to může být 5., 15., ale i 25. den v měsíci (obvykle ale chodí mezi 8. a 17. dnem). Žadatel si v žádosti volí také způsob výplaty dávky, a to buď na účet, v hotovosti, nebo poštovním poukazem.

Zajímavostí je, že Úřad práce ČR může doplatek na bydlení, případně jeho část, zaslat bez souhlasu žadatele o dávku na účet pronajímateli, poskytovateli služeb nebo dodavatelům energií.

Kdo má nárok na doplatek na bydlení

Aby mohla být dávka poskytnuta, musí žadatel prokázat vztah k objektu, na který bude doplatek na bydlení využit; zákon požaduje, aby:

  • byl vlastníkem nemovitosti, tedy bytu, domu, stavby pro individuální nebo rodinnou rekreaci (chata, chalupa), případně jiného než obytného prostoru, nebo
  • užíval byt, pokoj, ubytovnu, sociální pobytovou službu (azylové domy, domov pro seniory), případně zkolaudovaný nebytový prostor na základě písemného dokumentu (smlouva, rozhodnutí)

Kromě doplatku na bydlení je možnost žádat o příspěvek na bydlení a jeho orientační výši zjistíte v kalkulačce na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Výsledek však automaticky neznamená nárok na jeho vyplacení, přiznání dávky posuzuje vždy úředník až po podání žádosti.

Podmínky získání doplatku na bydlení

Žadatel musí zejména prokázat svou špatnou finanční situaci, tedy že po zaplacení nutných nákladů na bydlení zbude všem společně posuzovaným osobám částka nižší než je částka potřebná na živobytí. K čerpání doplatku na bydlení musí žádající osoba:

  • být v hmotné nouzi
  • mít přiznaný příspěvek na živobytí

V některých případech může Úřad práce ČR udělit výjimku a doplatek na bydlení přiznat i tehdy, jsou-li příjmy žadatele, respektive spolužadatelů, vyšší než jejich částka na živobytí, ale ne vyšší než její 1,3násobek (vychází-li to tedy např. na 10 000 Kč, může být doplatek na bydlení schválen, máte-li příjmy do 13 000 Kč).

Kdo jsou společně posuzované osoby

Z důvodu správného určení výše příjmů rodiny (u nichž je předpokládáno společné hospodaření) a také výdajů potřebných pro její chod (povinnost krmit a šatit děti, hradit náklady na byt…) jsou v žádosti hodnoceny také společně posuzované osoby. Do nich patří rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, nezletilé zaopatřené děti, manželé nebo partneři, eventuálně i další členové.

Úřad zkoumá vaše příjmy, majetek i úspory

Úředníky nezajímá jen strohý pohled na příjmy a výdaje, chtějí znát celkovou životní situaci žadatele a s ním posuzovaných osob. Prověřují tedy jejich majetek, dostupné finanční prostředky (v hotovosti, na bankovních účtech, ve spoření a investicích…), a mimo to i možnost zvýšení příjmů; například:

  • zvýšení výživného na děti, získáním dalších sociálních dávek
  • prodejem nebo pronájmem vlastního majetku
  • navýšením příjmu vlastní výdělečnou činností (zejména ze zaměstnání, klidně na DPP/DPČ, a je-li žadatel nezaměstnaný, musí si aktivně adekvátní zaměstnání hledat; vedle toho jsou uznány i příjmy z podnikání, pronájmu apod.)

Na jak dlouho je doplatek na bydlení vyplácen

Od roku 2016 není délka pobírání příspěvku limitována; je ovšem nutné v rozhodném období (doba, za kterou je zpětně posuzován nárok na výplatu příspěvku na bydlení) splnit požadované podmínky

  • u nových žádostí je třeba doložit příjmy za 3 kalendářní měsíce předcházející měsíci, v němž žádáte (např. žádáte-li v dubnu, musíte doložit příjmy za leden, únor a březen)
  • v průběhu poskytování příspěvku na bydlení musíte vždy dokládat příjem za předcházející měsíc (v dubnu za březen, v květnu za duben…)

Od roku 2022 je možné o doplatek na bydlení přijít

Za určitých okolností může stát tuto sociální dávku odepřít, resp. přerušit její vyplácení. Třena v případě, kdy rodič zanedbává školní docházku svého dítěte, nebo se žadatel aktivně vyhýbá nástupu do zaměstnání (nechodí na domluvené pohovory k možným zaměstnavatelům, nehledá si ani přivýdělek apod.).

Jednorázový doplatek na bydlení

Dostane-li se člověk do finanční tísně, může žádat o výplatu finančních prostředků na nenadálý výdaj, který není schopný vlastními silami uhradit. Nejedná se tedy přímo o jednorázový doplatek na bydlení, ačkoliv i k tomuto účelu mohou peníze od úřadu posloužit. Dávka je nazývána jako mimořádná okamžitá pomoc a je poskytovaná tomu, kdo je uznán za osobu v hmotné nouzi. Její výše je různá, nicméně je vždy odvozena od hodnoty existenčního minima (jde o jeho násobky).

Jak rychle se dozvíte, zda příspěvek dostanete

Na rozdíl od ostatních sociálních dávek neplatí u těch v hmotné nouzi 30denní ani 60denní lhůta na vyřízení, takže může být doplatek na bydlení teoreticky schválen „okamžitě“. Vzhledem k povaze dávky se úředníci věnují žádostem přednostně a vyplácí peníze ve stejném měsíci, v jakém si o ně řeknete.

Co je potřeba k žádosti o doplatek na bydlení

S procesem se bohužel pojí poměrně velká administrativa, která vyžaduje vyplnění několika formulářů i doložení dokladů a dokumentů:

  1. formulář „Žádost o doplatek na bydlení“
  2. průkaz totožnosti, resp. občanský průkaz u každé osoby (rodný list u dětí do 15 let)
  3. formulář „Informace o užívaném bytu“ (adresa bytu, jeho vlastník, využívané zdroje plynu nebo elektřiny a další údaje blíže specifikující daný byt), v jehož rámci je nutné doložit:
  4. doklad o tom, že je byt užíván na základě smlouvy / rozhodnutí (nájemní smlouva, podnájemní smlouva, smlouva o ubytování aj.)
  5. doklad s informací o celkové podlahové ploše bytu
  6. doklad o výši a úhradě nájemného; v případě vlastního nebo družstevního bydlení doklad o výši obdobných nákladů spojených s jeho užíváním
  7. doklad o výši úhrad nákladů za společné prostory bezprostředně s bytem spojených (provoz výtahu, úklidová služba, odvoz komunálního odpadu, energie společných prostor, technická údržba nemovitosti)
  8. doklad o výši úhrady za vodné a stočné
  9. doklad o energiích
  10. evidenční list k bytu, zálohy stanovené dodavatelem elektřiny a plynu, faktury za odebranou elektřinu a plyn

V případě, že je mezi společně posuzovanými osobami i nezaopatřené dítě, které ukončilo povinnou školní docházku, anebo je starší 15 let, je nutné doložit ještě následující:

  1. formulář „Potvrzení o studiu“
  2. formulář „Potvrzení o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte“ dokládající jeho neschopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost (zaměstnání, živnost, podnikání) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
  3. formulář „Potvrzení o zdravotním stavu“ (vydat ho musí ošetřující lékař), který dokládá, že se nezaopatřené dítě není schopno soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost z důvodu nemoci nebo úrazu
  4. formuláře „Potvrzení o zdravotním stavu“ vydané ošetřujícím lékařem všem dlouhodobě nemocným osobám
  5. doklad o dočasné pracovní neschopnosti (neschopenku), případně formulář „Potvrzení o zdravotním stavu“ vydané ošetřujícím lékařem pro každou osobu v dočasné pracovní neschopnosti
  6. doklad o pobírání dávek nemocenského pojištění z důvodu těhotenství nebo mateřství
  7. rozhodnutí soudu pro každé nezaopatřené dítě, kterému je soudně stanovena výše výživného
  8. formulář „Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech“, který je nutno vyplnit všemi v okruhu společně posuzovaných osob
  9. formulář „Doklad o výši měsíčních příjmů“ za 3 kalendářní měsíce předcházející kalendářnímu měsíci, v němž podáváte žádost o doplatek na bydlení (i tady musí údaje doplnit každá osoba z okruhu posuzovaných osob)
  10. výpis z bankovního účtu od všech osob, které běžné konto mají
  11. pokud jste v žádosti kladně zaškrtli, pak je třeba doložit ještě: 1) doklad o přiznání starobního důchodu, 2) průkaz ZTP/P, 3) doklad o přiznání stupně invalidity, 4) formulář „Potvrzení o nutnosti dietního stravování“
  12. formulář „Prohlášení o soudem stanovené vyživovací povinnosti a jejím plnění“ (platný k poslednímu dni měsíce, který předchází měsíci, v němž podáváte žádost)

Způsoby žádosti o doplatek na bydlení (postup)

Úřad práce ČR nabízí žadateli několik možností, jak se s ním ohledně podání žádosti o doplatek na bydlení spojit. Nejrychlejší způsob je elektronicky, k čemuž existují 3 cesty:

  • přihlášení se přes identitu občana nebo datovou schránkou na portálu MPSV (Ministerstva práce a sociálních věcí ČR)
  • datovou schránkou
  • e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem (nestačí se podepsat na papír a podpis vyfotit, elektronický podpis musíte mít zřízen třeba Českou poštou)

Těm, kterým elektronické podání nevyhovuje nebo tu možnost nemají, ji mohou podat žádost o doplatek na bydlení „postaru“ ve fyzické podobě, a to:

  • osobně na pobočce ÚP (lze se objednat na předem určený termín)
  • na podatelně Úřadu práce ČR
  • poštou
Lukáš Altman
Vyznat se ve světe financí je někdy těžké; snažím se ho proto prezentovat jasně a srozumitelně, přinášet zajímavé nápady a tipy, i upozorňovat na nedostatky, neboť nemám rád nekalé praktiky a nefér jednání. Financím se věnuji soustavně od roku 2013, mj. informuji o půjčkách, zhodnocení peněz (spoření, investice), bankovních i jiných účtech, platebních a věrnostních kartách, slevách a dalším. Vedle toho pomáhám poznávat „státní aparát“, a to jak běžným lidem, tak OSVČ a firmám.